ROZHOVOR s Markétou Dvořákovou, ředitelkou Animy Čáslav: Největší zájem je o terénní pečovatelskou službu

Ilustrační foto
Autor: město Čáslav

Letos uplynulo 20 let od založení společnosti Anima Čáslav, o.p.s. – služby pro seniory a občany se zdravotním postižením. Oslovili jsme proto paní ředitelku Mgr. Markétu Dvořákovou, aby čtenářům přiblížila aktuální činnost této příspěvkové organizace města. Řeč byla také o nemoci, kterou si každoročně připomínáme 21. září v rámci Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby.

Paní ředitelko, můžete stručně představit služby, které společnost Anima poskytuje?

Anima poskytuje tři samostatně registrované sociální služby: pečovatelskou službu, denní stacionář a pobytovou odlehčovací službu. Naším specifikem je, že všechny služby zajišťuje jeden tým s dělenými pracovními úvazky. Díky tomu máme zajištěnou personální zastupitelnost a vysokou flexibilitu. Popsat všechny naše služby ve zkratce je ale velmi obtížné. Potřebovali bychom daleko více prostoru.

Kolik klientů jednotlivé služby aktuálně využívá?

V pečovatelské službě evidujeme 110 klientů. Denní stacionář má registrovanou kapacitu 12 klientů denně, celkem ho ale využívá 18 osob – podle toho, kolik dní v týdnu službu potřebují. Pobytová odlehčovací služba má 5 lůžek, která jsou během turnusů obvykle plně obsazená. Důležitější než samotný počet klientů je ale počet hodin poskytnuté péče, který v posledních letech výrazně stoupá. Péče je náročnější, protože klienti mají vyšší potřebu podpory. Tým proto často pracuje i v přesčasech a zvažujeme navýšení personálu.

Od roku 2021 funguje také služba Taxík Maxík. Jak je veřejností využívána?

Taxík Maxík jsme spustili ve spolupráci s Nadací Charty 77 a Českou lékárnou holding (Dr. Max). S potěšením mohu říct, že tato skvělá myšlenka má úspěch a služba je stále více žádaná. Taxík Maxík je určen seniorům a lidem se zdravotním postižením. V současnosti pokrývá vedle Čáslavi také 19 okolních obcí. V roce 2024 službu využilo 3 373 osob, z toho 2 797 z Čáslavi a 576 z okolí. Fungování by nebylo možné bez finanční podpory města Čáslav a dalších obcí ORP.

O jaké vaše služby je největší zájem?

Nabízí se odpověď, že nejvíce poptávanou službou je denní stacionář, ale – jak už jsem podotkla – poskytujeme podporu lidem s čím dál vyšší potřebou péče. Největší zájem je proto o terénní pečovatelskou službu.

To pro nás znamená nejen postupné posilování kapacity týmu, ale zároveň to klade nové požadavky na technické zázemí, jako je například obnova a rozšíření autoparku pro imobilní klienty či modernizace prostor centra.

Když se ohlédnete za posledními pěti lety, co se v Anime změnilo? Naplnily se některé z vašich vizí z doby, kdy jste do funkce nastupovala?

Největší vizí bylo rozšíření odlehčovací služby a modernizace denního stacionáře. Podařilo se nám vytvořit návrh nového uspořádání služeb, ale realizace zatím není v dohledu. Chceme však zůstat v rámci stávajícího centra, bez oddělování služeb. I přesto se společnost výrazně rozvíjí. Rozšířili jsme pečovatelskou službu do dalších obcí v rámci ORP, navázali spolupráci s odbornými organizacemi, například s Dementia I.O.V., z.ú., nebo s agenturami domácí péče. Stále častěji se na nás obracejí pečující o blízké s demencí. Anima se tak postupně stává i poradenským centrem v této oblasti.

Když hovoříte o lidech trpících demencí, dostáváme se k Alzheimerově chorobě.

Jak byste ji popsala někomu, kdo ji zná jen z doslechu? To je téma, které mnou velmi rezonuje. Bohužel se stalo jakýmsi zvykem nazývat každý úbytek poznávacích funkcí „alzheimerem“, a to není správně. Takový přístup vede ke zjednodušování této choroby a často k jejímu podceňování. Necítím se být kompetentní k odbornému výkladu problematiky, mohu ale vycházet ze svých praktických zkušeností z oblasti péče. A to by – stejně jako představení jednotlivých služeb Animy – vydalo na delší rozhovor. Přesto si dovolím malý exkurz do teorie.

Termín demence je souhrnné označení pro skupinu různých onemocnění. Odborná literatura uvádí, že pouze u cca 50–55 % lidí trpících demencí se jedná o Alzheimerovu chorobu. Demence je nemoc, u níž je pro další průběh velmi důležitá včasná diagnóza. Vyléčit ji zatím nelze, ale je možné ji léčit – správná terapie může nemocnému přinést i několik let relativně samostatného života. Průběh nemoci lze tedy do jisté míry zpomalit, nikoli však zvrátit. Uvádí se, že v České republice trpí Alzheimerovou chorobou přibližně 160 tisíc lidí. Odhaduje se, že včetně lidí, kteří zatím nemají klinické příznaky a o nemoci tedy ani nevědí, se tento počet může rozšířit až na 400 tisíc lidí.

Co bychom si podle vás měli uvědomit, abychom nezanedbali první, byť zpočátku na první pohled nevinné příznaky.

Chtěla bych apelovat: nepodceňujme na první pohled běžné zapomínání nebo chvilkové dezorientace u svých blízkých. Dovolím si citovat jednoho autora, jehož slova považuji za silné poselství: „Člověka postiženého demencí čeká postupný úpadek a nemoc je tak destruktivní, že v její poslední fázi se pacient stěží podobá člověku, jímž byl na jejím začátku.“ Konce jsou skutečně velmi bolestivé – jak pro nemocného, tak pro jeho rodinu. Neberme proto první příznaky na lehkou váhu.

Ukončeme naše povídání optimističtěji.

Snad mohu navázat na slova své předchůdkyně Evy Medkové: „Stáří nemusí znamenat bezmoc a nesvobodu. S pomocí blízkých a profesionálů může být stáří svobodné a samostatné.“ Na závěr bych chtěla poděkovat městu Čáslav. Bez podpory našeho zakladatele bychom dnes tento rozhovor pravděpodobně nevedli. Naše společnost, stejně jako každá jiná sociální služba, se neobejde bez finanční podpory. Děkujeme nejen za ni, ale i za dlouholetou a skvělou spolupráci.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Čáslavských novin, titulek je redakční.