ROZHOVOR s O. Černým a K. Skálovou: U hraní deskovek věkové rozdíly mizí a řeč nikdy nevázne

Ilustrační foto
Autor: město Čáslav

Monopoly nebo Dostihy a sázky zná skoro každý. Deskové hry však v posledních letech prošly obrovským vývojem a dobře vědomi jsou si toho také v čáslavském deskoherním klubu Na desce. Provozují jej Ondřej Černý a Kristýna Skálová.

Co stálo za rozhodnutím založit v Čáslavi deskoherní klub?

Ondřej: Deskové hry mě nadchly již v Brně, když jsem se pak přestěhoval do Čáslavi, tak jsem je po večerech hrál s přáteli. Někdy přišel kamarád kamaráda, občas byl i nějaký „nábor“ ve facebookové skupině. Najednou se z občasného hraní stalo pravidelné a lidí přibylo.

Jak se v průběhu času vyvíjel počet her i počet hráčů? Na jakých počtech jste dnes?

Postupem času se z jedné poličky deskovek stala místnost plná her. Ze začátku to byli nějací čtyři hráči, teď nás je kolem třiceti. Samozřejmě jich nechodí všech třicet najednou, ale podle svých časových možností se prostřídají. Minimálně čtyři ale vždy na jeden termín přijdou.

Převažují kluci, nebo holky?

U nás převažují kluci, ale rozhodně to není koníček jen pro ně. V jiných klubech to může být klidně naopak. Na deskoherních akcích je to plus minus vyrovnané.

Předpokládám, že se většinou jedná o mladé lidi. Chodí k vám i starší hráči, případně malé děti?

U nás je hráčům standardně od 15 do 50 let. Je až pozoruhodné, jak se u deskových her přestanou vnímat věkové rozdíly. U nás se běžně sejdou u jednoho stolu kluci ze střední, vysokoškoláci, rodiče malých i odrostlých dětí a řeč nikdy nevázne. Každopádně deskové hry mohou hrát i děti od čtyř let. Dokonce jsme chtěli od září rozjet deskoherní kroužek pod záštitou DDM Čáslav, který měl být pro děti od 7 do 15 let, ale bohužel se přihlásilo málo zájemců.

Hodně lidí si pod pojmem „desková hra“ stále představí Člověče, nezlob se!, případně Dostihy a sázky. Deskovky už jsou ale mnohem dál, že?

Ano, přesně tak to je. Her lokalizovaných v českém jazyce je opravdu nespočet a každý si najde to svoje. Jsou deskovky s různými mechanikami hraní – karetní, kostkové, zakreslovací, čistě dedukční. Mají různá témata – můžete objevovat vesmír, stavět si svůj vinohrad, kreslit trasy metra, luštit kriminální příběhy. Lze hrát kooperativně či kompetitivně. To, že nemáte spoluhráče doma, taky nevadí, existují čistě sólo hry či duelové, nebo naopak párty hry. Některé můžou být odehrané během dvaceti minut, jiné budete hrát hodinu a i klidně víc. Je vám blízká licence Zaklínače, Marvelu, Harryho Pottera nebo Star Wars? Všechny svou deskovou hru mají.

Která hra byla zlomovou pro vás osobně?

Ondřej: Pro mě to rozhodně byla hra Talisman, na kterou jsem přišel právě v deskoherních klubech v Brně.

Kristýna: Šlo o semi-kooperativní hru Věc (podle filmové předlohy). Byla to má první moderní deskovka, ale blízko jsem vždycky měla i k těm klasickým. Jen jsem neměla spoluhráče.

A které hry patří mezi nejhranější ve vašem klubu? Můžete je v krátkosti představit?

Momentálně je to Hradní devatero, což je karetní hra pro 2–5 hráčů a může být odehraná do třiceti minut. Snažíte se vytvořit si z devíti karet občanů své království z vesničanů a šlechty, kde každá karta má své vlastní bodovací podmínky, které musíte co nejlépe nakombinovat.

Z větších, komplexnějších her je to Arnak, kde objevujete ztracený ostrov.

Herní doba je kolem hodiny a je určena pro 2–4 hráče (má i sólo rozšíření). Je to silně tematická hra, která spojuje vícero herních mechanik a bere z nich to nejlepší. Navíc je to hra českých autorů, která i v zahraničí slaví obrovský úspěch. Z párty her je to již zmíněná Věc, hra až pro 8 hráčů. Snažíte se uprchnout ze základny, na které byl někdo nakažen „Věcí“.

Samozřejmě chcete utéct bez nakaženého, takže se snažíte zjistit, kdo to je, zatímco on se snaží nenápadně nakazit další a společně se zdravými uprchnout. Je to hra, která vás vtáhne do naprosté paranoie a nevíte, komu můžete věřit. Začátkem října nám ale přišla Krvavá hodina odbila. Hra, která by se dala přirovnat k televiznímu pořadu Zrádci, ale každá postava má jiné schopnosti. „Hlad“ po hraní této hry stoupl a máme s ní velké plány. Rádi bychom zorganizovali tematické večery a nechali se pohltit atmosférou, kterou ta hra umí navodit. Tohle by si podle nás měl zkusit každý.

Na základě čeho se rozhodujete, které hry se budou hrát v daný den?

Na Discordu, kde se zároveň domlouvá účast, vzniká anketa s několika hrami – ať už jde o tituly, které dobře známe, o novinky, o nichž jsme se nedávno bavili, nebo prostě o naše oblíbené kousky. Následně už stačí jen hlasovat.

Jak těžké naučit se pravidla těch složitějších?

Na YouTube je spousta videonávodů a na deskoherních akcích bývají „hermani“, kteří mají za úkol dané hry vysvětlit a naučit. Pak je možnost se učit podle pravidel. Některé jsou napsané lépe, některé hůř, ale vždy to nějak jde. Zkušeným hráčům se do pravidel proniká výrazně snadněji.

Může k vám přijít i člověk moderními deskovkami prozatím „nepolíbený“?

Určitě ano. Stačí chuť hrát a bavit se. Není potřeba se předem něco učit, pokud tedy sami nechcete. Pravidla vždy vysvětlíme.

Je nutné se předem registrovat a rezervovat si místo u stolu? A platí se nějaké vstupné?

Ne doslovně registrovat, ale dát nám vědět na e-mail info@nadesce.cz nebo na sociálních sítích Nadesce, že máte chuť hrát a chtěli byste přijít. Přidáme vás do skupiny na Discordu, kde se pak jen zaškrtává účast. Je to hlavně proto, že herna není nafukovací a pojme cca deset lidí najednou, tak aby měli všichni pohodlí. Zároveň každá hra má nějaký maximální počet hráčů, tak abychom předběžně věděli, z jakých her se bude vybírat. První vstup je zdarma, pak se platí měsíčně 100 korun a je jedno, kolikrát dorazíte. Je to spíš symbolické, aby to pokrylo světlo, vodu a teplo v herně.

Hráváte vždy v úterý a ve čtvrtek od 18:30. V kolik končíváte?

Většinou kolem deváté. Někdy se hraní protáhne. Může se hrát více her, ale pokud někdo chce jít domů hned po první hře, nikoho násilím nenutíme.

Pomalu se blíží Vánoce. Můžete na závěr poradit rodičům, jakou hru mohou svým ratolestem pořídit pod stromeček?

Rádi! Existuje velké množství dobrých her. Světově jich ročně vychází nějakých 3800 a čeští vydavatelé tak mají z čeho vybírat, tudíž v tomto ohledu platí, že špatných her obecně moc nevychází. Ale mezi perly bychom zařadili: Mikromakro, Milostný dopis, Akropolis, Krajinu zvířat nebo Divukraj – jsou to vesměs rodinné hry. Velmi rádi ovšem poradíme individuálně. Stačí nám napsat.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Čáslavských novin, titulek je redakční, foto ilustrační.