J. Ebert přenesl do Čáslavi esenci Itálie. V Solárium Café VIVA nabízí tradiční italskou kávu už 22 let

Ilustrační foto
Autor: Pexels.com

Před koncem minulého roku jsme vás, naše čtenáře, požádali o pomoc při výběru čáslavských podniků a podnikatelů, o kterých byste si rádi přečetli na stránkách Čáslavských novin. Dalším nejčastěji zmiňovaným podnikem bylo Solárium Café VIVA. Potkat Čáslaváka, který nikdy neslyšel o kavárně Viva, by bylo poměrně obtížné. Vůně její vytříbené italské kávy se Formíkovou ulicí line již 22 let. Podnik otevřel Jaroslav Ebert, který navzdory dnešní době lačnící po originalitě klade důraz především na tradici kávového řemesla. Nabízí toho ale daleko více, včetně solária.

Jak vznikl nápad otevřít Solárium Café VIVA?

Prvotní myšlenka byla otevřít solární studio. Solárka v té době zažívala obrovský boom. Naše prostory si ale říkaly o víc. Měl jsem za sebou hotelovou školu, zkušenosti z hotelů v Německu a v Čáslavi tehdy chyběla kavárna. Absolvoval jsem Školu kávy u Itala Roberta Trevisana, který na české kávové scéně začal s osvětou přípravy kávy, kurzy na Univerzitě kávy přímo v Illy, pořídil pár stolků pro posezení a pomalu rozjížděl i malou kavárničku.

Jaké byly začátky?

Solárium se chytlo poměrně rychle, ale s kvalitní kávou se lidé teprve začínali seznamovat. Otevřeli jsme v červnu 2004, kávový servis byl na začátku. My jsme si vybrali Illy, která byla založena v roce 1933. Měla tedy mnohaletou tradici zaměřenou na italský způsob pražení. Asi dva roky se lidé pomalu rozkoukávali, zvykali si a my postupně rozšiřovali sortiment a utvářeli stabilní klientelu.

Daly by se popsat rozdíly mezi Vivou před dvaadvaceti lety a dnes?

Ten vývoj je znát ve více směrech. Například dříve jsme byli spíše soláriem, kam chodily převážně dámy. Podle toho měli lidé podnik právem zaškatulkovaný. Muži tak k nám měli cestu složitější. To už je minulostí – dnes jsme spíše kavárna se solidní nabídkou sortimentu pro ženy i pány všech generací.

Jak se za poslední roky změnil vztah lidí k soláriím?

Řekl bych, že dříve bylo solárium otázkou krásy a kosmetiky. Zdůrazňovalo se, že hnědá barva kůže představuje atraktivnější vzhled. Brzy se ale začaly objevovat názory, že to není zdravé – a ano, všeho moc škodí a někteří měli skutečně tendence to přehánět. Dnes do solária chodí zákaznice nejen kvůli vzhledu, ale i zdravotnímu hledisku a relaxu. Solárium v rozumné míře dodává vitamín D, uvolňuje svaly, pomáhá třeba i při počáteční lupénce.

Jaký je o solárium zájem?

Rozhodně menší než dříve. Sezóna začínala v prosinci, aby byly dámy krásné v plesových šatech, a končila až někdy v létě. Dnes chodí spíše nárazově v zimě nebo zkraje jara, kdy si začínají připravovat pokožku na silnější sluneční paprsky. Jako samostatné solárko bychom se v Čáslavi neuživili, ale i tak máme zákaznice, které chodí pravidelně dlouhá léta, a objevují se i nové tváře.

Za čím se k vám lidé nejčastěji vracejí?

Kromě velkého výběru kávy a kávových specialit jsme především v létě vyhlášení naší ledovou kávou a domácími limonádami. V zimě jsou hodně žádané poctivé horké čokolády. Mezi oblíbenými jsou ale i zmrzlinové poháry nebo milkshaky. Žádané jsou také míchané drinky, jako například Mojito, Cuba Libre, Aperol Spritz nebo Daiquiri. Fajnšmekry těší i zajímavá nabídka prémiových rumů.

Který rum je váš nejoblíbenější?

Řeknu Ron Barceló Imperial – desetiletý rum. Měl jsem to štěstí vidět ten kouzelný proces výroby přímo v Dominikánské republice. Co se týká rumů, před nějakými pěti lety jsme během „rumové éry“ ve Vivě uspořádali řízenou degustaci.

Na čem si v podniku nejvíce zakládáte?

Přijde mi, že dnes se podniky ženou za tím, aby byly originální a nabízely neustále něco nového. Já chci, abychom byli pořád stejní. Kavárnu jsme rozjížděli s tím, že chceme nabízet kvalitní kávu. Podotýkám italskou kávu, protože i když je na trhu káva nejrůznějších chutí a vůní, existují pouze dva způsoby pražení. Jeden je italský, což je ten tradiční způsob, díky kterému získáte spíše hořké, silné espresso. Druhým způsobem pražení si lze více vyhrát s kyselostí nebo třeba ovocnými tóny. My jsme chtěli ten základ, tedy klasické italské espresso, které tvoří základ pro cappuccino, latte, americano, lungo a další. Illy to dělá více než devadesát let, směs mají pořád stejnou a já chci, aby lidé věděli, co od nás očekávat. Je to možná konzervativní přístup, ale vždy, když se po roce objeví ve dveřích zákazníci ze Slovenska a s úsměvem říkají, že jsou rádi, že jsme pořád tady a že si můžou dát to skvělé espresso jako vloni, tak to opravdu potěší.

Všiml jsem si, že máte otevřeno od brzkých ranních hodin.

Otevřeno máme od 7:00, osobně tady bývám dříve, takže není výjimkou, že u nás první hosté dostanou kávu ještě před oficiální otevírací dobou. Inspirací je pro nás italský způsob života – člověk jde do práce nebo do školy, staví se na rychlou kávu, popovídá si, udělá si příjemné ráno a poté se zastaví zase odpoledne, to už třeba i na nějaký drink. Jdete okolo, nemusíte přemýšlet, jestli máme otevřeno – ve většině případů tady budeme.

Jakou atmosféru chcete, aby si lidé s Vivou spojovali?

Viva znamená „Ať žije“ a používá se při oslavách života – proto jsem podnik takto pojmenoval. Snažíme se, aby si u nás lidé odpočinuli a cítili se dobře. My je velmi rádi obsloužíme, popovídáme si. Prostě pohoda. Stále je poměrně velká skupina zákazníků, dnes už kamarádů, kteří k nám chodí od samotných začátků, takže snad mohu říct, že se nám to daří. Vnímám to jako obrovské štěstí a moc jim za to děkuji.

Kdo vám kromě stálých zákazníků nejvíce pomáhá?

Tuhle práci dělám celý život a mám ji opravdu rád. Ano, přicházejí i momenty, kdy si říkám, že už nemůžu, ale v podniku mám kolem sebe spoustu skvělých lidi – a to nejen z řad zákazníků, ale i stálého personálu. Vždyť baristé Honza a Lucka to s námi táhnou už deset let, moje mamka se mnou Vivu otevírala a dodnes mi ve svých sedmdesáti letech stále chodí vypomáhat. Neberu to jako samozřejmost. Bez nich bych to nezvládl a Viva by nebyla taková, jaká je. I jim tedy patří velké poděkování. „Viva la vida!“

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele z Čáslavských novin, titulek je redakční, foto ilustrační.